Do Jizerek jezdíme chodit a lézt po skalách v zimě už pár let. Za tu dobu jsme zjistili, že pokud člověk dodržuje určitý rytmus a správně se oblékne je to skvělá relaxace. I když na první pohled to může vypadat poněkud extrémě 🙂
Jana je toho živým důkazem, protože i když opravdu nerada snáší zimu, zimní chození a lezení v Jizerkách si zamilovala.
Plán sobotního výletu byl:
- Jana si zkusí lezení ledů. 20 února jedem do Tater, tak aby to tam nedržela poprvé v ruce.
- S výletem si vylézt nějakou tu věžku.
- Vzít sebou Honzu coby lezce-fotografa a ozkoušet nějaké vybavení (bunda, vesta).
- Jana otestovala péřovou vestičku a větrovku a já husky Softshellku.
Dojmy na obou stranách výborný. Přestože teplota byla kolem mínus 10 stupňů, Jana si několikrát „stěžovala“, že se dneska nějak přehřejvá, takže větrovka nakonec nastupovala v podstatě jen na lezení na stěně, hlavně jako ochrana proti rozdrbání vestičky o ostrou Jizerskou žulu.
Moje SoftShellka fungovala jako vrchní vrstva perfektně. Teplotní komfort takovej, že jsem si mohl dovolit lézt bez rukavic, aniž by mi přemrzaly ruce (což je nejdůležitější).
Působila na mě dojmem jednoduché odolné bundy. Jestli něco dokáže prověřit odolnost oblečení, tak je to Jizerská žula. Už jsem zažil bundy co šly skrz po pár metrech lezení… Žádná omezení v pohybu a po prolezení čtyřkové širočinky se bunda tvářila jakoby nic. Jsem zvědavej jestli by dala jednu sezónu :-).
Všechno klaplo, včetně počasí na jedničku. Víc takovejch dnů… Příště zkusíme nějakou hodntonější destinaci s cílem uštvat fotografa tak, aby si dal u Kozy něco k jídlu a cestou domu usnul :-)))))))))
V čem jsme na výlet jeli
- Bobr: bunda softwshell Xaver
- Bundy Jana: dámská bunda Amver /šustka/, /péřová vesta Dalima new/
Již je tu článek o batohu Husky Stingy.
Autor: Honza
